Historie vinařství v ČR a ve světě

Od prvopočátku byla kultivována Vitis vinifera v dnešních oblastech Iránu a Izraele. Odtud pochází i nejstarší nález džbánu, který po analýze prokázal obsah kyseliny vinné a terebintové pryskyřice, která se ve starověku až po dobu Římanů používala ke konzervaci vína. Postupně se vinič rozšiřoval do celého světa od Egypta, Sýrie, Babylónie až do Číny, Palestiny a Řecka.

Ve starém Egyptě věřili, že víno je darem od boha kvetoucí vinice – Osirisa. Naopak v Řecku se za zakladatele vína považuje bůh vína Dionýsos. Jak Římané dobývali nová území, rozšířil se vinič do Francie, Španělska, Německa i na naše území. Nepochybně mohli na území Velké Moravy vinič přinést i věrozvěstové Konstantin a Metoděj. )

Též je pravděpodobná cesta z Východofranské říše. Na křest syna knížete Bořivoje byl přivezen sud vína od samého knížete Svatopluka, a manželce Ludmile zachutnal lahodný mok natolik, že dala vysadit vinič v rodné tvrzi Pšovanů, v mělnickém kraji.

O českých vinicích existuje řada informací z 11. a 12. století. Zachované jsou záznamy o vinicích na pražském Petříně, na Veleslavíně, na Boleslavsku, Královéhradecku, Kouřimsku a na Litoměřicku.

Za vlády Karla IV. začalo vinařství rozkvétat. Zřídila se dokonce horická registra, horecký soud a sazenice se dovážely z vyspělých oblastí. Období 14. – 16. století se pokládá za zlatý věk vinařství.

Vznikaly současně největší vinařská centra ve Znojmě, Dolních Kounicích, Mikulově, Hustopečích, Strážnici a Blatnici pod svatým Antonínkem. Pohromou byla třicetiletá válka, kdy zanikla polovina vinic. Vinařství se znovu pozvedlo až za vlády Marie Terezie. Na konci 19. století přišla na vinohrady další pohroma, a to ve formě mrazů, houbových chorob a hlavně révokazu.

Postupně se ale vinice obnovovaly a dosáhly původních rozloh. Dnešní vinařství využívá nejmodernější technologie a produkuje jakostní vína, hlavně přívlastková. Naše bílá vína se řadí dnes mezi světovou špičku.

Česká republika se dělí na dvě vinařské oblasti:

Moravu (96% celkové plochy) se čtyřmi podoblastmi: Mikulovskou, Velkopavlovickou, Znojemskou a Slováckou.

Čechy (4% rozlohy) se dvěma podoblastmi: Litoměřickou a Mělnickou.

I když naše země je, co do velikosti, pouhou tečkou na mapě světového vinařství, plodí její vinohrady zásluhou jedinečného terroir, moderních technologických postupů a letitých zkušeností vinařů originální vína s výjimečnými vlastnostmi. Zásadní úlohu při tom sehrávají mimo jiné i charakteristické klimatické a půdní podmínky jednotlivých vinařských mikroregionů. Vzniká tak jedinečně rozmanitá mozaika odrůd, jejich barev, chutí a vůní tolik typických pro moravská a česká vína.

Jako vodítko při výběru kvalitních vín lze proto využít národní značky "vína z Moravy, vína z Čech", která symbolizuje historickou náklonnost Čechů ke svým vínům, národní charakter původu a v neposlední řadě je i značkou vysoké kvality moravských a českých jakostních a přívlastkových vín.

(Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR)