Uhlíková kalkulačka

Tento výpočet se zakládá na předpokladu, že vytápění tvoří kolem 14 % celkových emisí skleníkových plynů v Evropě (4 gigatuny CO₂/rok). Vytápění kromě toho představuje 70 % spotřeby energie domácností a 70 % emisí skleníkových plynů z energetické spotřeby domácností se vztahuje právě k vytápění. Také se odhaduje, že při snížení teploty o jeden stupeň Celsia se ušetří 7,5 % (v průměru 5 -10 %) energie. (EU DG pro energetiku a dopravu 2002; World Energy Outlook (WEO) 2002; Eurostat, 2003; EEA, 2005; Peck & Fowler, 2006).

Tento výpočet se zakládá na předpokladu, že vytápění tvoří kolem 14 % celkových emisí skleníkových plynů v Evropě (4 gigatuny CO₂/rok). Vytápění kromě toho představuje 70 % energetické spotřeby domácností a 70 % emisí skleníkových plynů z energetické spotřeby domácností se vztahuje právě k vytápění. Také se předpokládá, že termostat je naprogramován tak, aby byla teplota 12 hodin denně snížena o 3 stupně Celsia. (EU DG pro energetiku a dopravu 2002; World Energy Outlook (WEO) 2002; Eurostat, 2003; EEA, 2005; Peck & Fowler, 2006).

Toto opatření sice vyžaduje počáteční investici, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí. Pokud použijete materiál prvotřídní kvality, jako jsou dřevěná dvojitá okna s izolačním sklem, plněná argonovým plynem, můžete se vyhnout tepelné ztrátě až 70 % (Green Building UK, 2006; Irish Energy Centre, 2006).

Tento výpočet se zakládá na předpokladu, že průměrná evropská domácnost spotřebuje za vytápění 10 000 kWh/rok; energetická ztráta střechou, podlahou a stěnami činí 50 % a emise CO₂ z vytápění činí v EU 250 g/kWh. Další předpoklad je, že lepším zateplením střechy, podlahy a stěn se ušetří 50 % energie, ale za použití nejlepší dostupné technologie to může být až 90%. (EEA, 2001 Swedish Energy Agency, 2006; Eastleigh Borough Council, 2006)

Tento výpočet se zakládá na předpokladu, že se chladnička přemístí z místnosti, kde je teplota 30 stupňů, na místo, kde bude 20 stupňů Celsia. Platí to pro novou ledničku s mrazákem, která při 30 stupních C spotřebuje 500 kWh za rok. Pokud máte starší ledničku, můžete se tím vyhnout dokonce ještě větším emisím CO₂. (Rüdenauer I. & Gensch C., 2005).

Toto doporučení se zakládá na informacích z Rüdenauer I. & Gensch C. (2005).

Objem energie potřebný ke zchlazení jídla závisí na tepelné kapacitě, která závisí na obsahu vody v jídle. To se zakládá na předpokladu, že 1 kg polévky má stejnou tepelnou kapacitu jako voda (4,18 kJ/kg,oC). Polévka se zchladí z 80 stupňů Celsia na pokojovou teplotu 20 stupňů. Teplota ledničky obvykle bývá 4 stupně Celsia.