Velikonoce patří k největším svátkům v roce a oslavuje je téměř celý svět. V Brazilii třeba tlučou do panenek a ve Švédsku se zas převlékají za čarodějky.

Zanedlouho budeme oslavovat Velikonoce – nejvýznamnější den křesťanského kalendáře. O Velikonocích se slaví vzkříšení Ježíše Krista. Křesťané věří, že Ježíš byl vzkříšen z mrtvých tři dny po jeho ukřižování. Mnozí dodržují 40 dnů před Velikonomcemi půst, ve kterém se nekonají svatby či velké oslavy. Tato doba je známa jako masopust a každý by si v ní měl odepřít něco, co má rád. Jak ale Velikonoce vnímají ve světě? Ne všude se totiž šupe pomlázkami a zdobí velikonoční vejce. Pojďte se s námi podívat na velikonoční kuriozity ze světa!
.jpeg)
Víte, kde se v Česku vzala tradice pomlázky? Podle pranostik je vrba (ze které jsou pomlázky vyrobeny) prvním stromem, který na jaře rozkvétá, takže větve mají přenášet vitalitu a plodnost stromu na ženy.
Na Slovensku či v Maďarsku se o Velikonocích mají ženy polévat studenou vodou, parfémy nebo kolínskou a žádat o vejce nebo také polibek. Důvodem je, že lidé v minulosti věrili, že voda má očistné, ozdravné a plodné účinky.
Nejvyšší čokoládové velikonoční vejce bylo vyrobeno v Itálii v roce 2011. Tyčilo se do výšky 34 metrů a vážilo více než 7 tun!
Na vejce, moderní symbol Velikonoc, se v minulosti vzhlíželo jako na starověký symbol plodnosti. Umění malování vajec se nazývá „pysanka“ a jeho vznik se místně vztahuje k Ukrajině. K barvení vajíček se používá vosk a speciální barviva.
V Bulharsku na oslavu Velikonoc probíhají „vaječné boje“. Ten, kdo ze hry vyjde s neporušeným vejcem, je vítězem a předpokládá se, že v nejbližším roce bude nejúspěšnějším členem rodiny.
Velikonoční ostrov nemá nic společného z Velikonocemi. Své pojmenování dostal proto, že byl objeven na Velikonoční neděli roku 1722. Jeho místní název je „Rapa nui“, což je v překladu „Velká země“.

Babyloňané a Egypťané si barevná vejce, obvykle červená, vyměňovali mezi sebou jako dárek na počest jara. Řekové a Římané přijali jejich zvyky, pouze rozšiřovali paletu barev vajec.
V Brazílii si lidé na Velikonoce vyrábějí panenky ze slámy, které reprezentují Jidáše (apoštol známý pro zradu Krista). Ty pak zavěšuje na ulici a kolemjdoucí do nich bijí. Politici zapojení do aktuálních skandálů se mnohdy „stávají Jidášem“ a lidé si ulevují od vzteku tím, že si do panenek s jejich podobiznou udeří.
Rusové posunuli oslavy Velikonoc na úplně jinou úroveň. Fabergého vejce, tedy luxusní zlaté klenoty s překvapením uvnitř ve tvaru velikonočního vejce, byly vyráběny pro členy carské rodiny od roku 1885. Ruští carové jimi pak obdarovávali své ženy nebo matky při příležitosti Velikonoc.
V Česku nesmí na velikonočním stole chybět tradiční velikonoční beránek.

Zdroje: www.wikipedia.org, www.ytravelblog.com, www.elitedaily.com